Poslední akční hrdina

Roku 1993 natočený film Poslední akční hrdina s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli netěžil jen z úspěchů předchozích filmů původně rakouského kulturisty a jedné z největších filmových hvězd své doby. Stejně tak se totiž obracel i k dalším akčním spektáklům osmdesátých a začátku devadesátých let, v jejichž hlavních rolích se objevovali Sylvester Stallone nebo Bruce Willis.

John McTiernan ve filmu Poslední akční hrdina přistoupil k žánru akčního filmu se značnou nadsázkou a zavedené motivy využil k řadě parodických postupů. Ačkoliv se celý koncept tehdy nesetkal ani s úspěchem u diváků a ani s vřelým přijetím, je dnes poněkud přepálený „metabiják“ s Jackem Slaterem aka Arnoldem Braunschweigerem nesmírně zajímavý především z hlediska uplatňovaných způsobů vyprávění a vztahů mezi zprostředkovanými světy.

Poslední akční hrdina totiž důmyslně využívá postavu mladého filmového nadšence Dannyho, jehož pomocí kouzelného lístku umisťuje (uvnitř fikčního světa) do fikčního světa právě promítaného nového akčňáku. Chlapec, který je pečlivě obeznámený s žánrovými pravidly, zaujímá pozici fanouška. Zaprvé je okouzlen možnostmi a vlastnostmi světa filmů s Jackem Slaterem. Zadruhé využívá své znalosti z dřívější divácké zkušenosti k ironickému komentáři nejrůznějších klišé, čímž neustále leze všem obyvatelům tohoto světa na nervy. A zatřetí Danny svoji fanouškovskou pozici aktivně využívá k zasahování do děje a na základě vědění důležitých informací mění jeho budoucí směřování. Snímek tak šikovně pracuje s propojováním fikčně reálného světa s tím fikčně fikčním, přičemž na základě jejich rozdílů staví neskutečné množství komických momentů a narážek, díky nimž se snímek stává okouzlující nostalgickou vzpomínkou na ty staré dobré akční hrdiny.

Martin Kos