Let's Spend the Night Together

V roce 1981 vyrazila legendární britská kapela Rolling Stones na turné po USA. Po několika vlažně přijatých deskách se jim konečně podařilo znovu prorazit s albem Tattoo You a američtí fanoušci vyprodávali stadiony. Byl u toho tenkrát i režisér Hal Ashby (natočil třeba legendární snímek Harold a Maude) s arzenálem lidí, kamer a jednoduchým sdělením – pojďme společně trávit dnešní noc. Let’s Spend the Night Together.

Snímek, který měl premiéru v roce 1982, bývá obvykle řazen do kategorie filmů koncertních. Dokumentární povahu mu mnozí z kritiků upírají, ačkoli k ní má v jistých ohledech velmi blízko. Halu Ashbymu se totiž podařilo zachytit mnohem více než pouhý zlomek z bezpočtu legendárních „stoneovských“ vystoupení z takřka třiměsíční šňůry od 25. září do 19. prosince. Tehdejší euforickou atmosféru na arizonském stadionu Sun Devil v Tempe a pod kupolí arény Meadowlands v New Jersey zachytily objektivy čtrnácti, respektive dvaceti kamer, které měli na starost Caleb Deschanel a Gerald Feil.

Právě díky množství použitých kamer si mohli filmaři dovolit sledovat Rolling Stones nejen jako celek, ale také všechny drobné i velké emoce, které na pódiu prožívali. Ještě s pomocí několika krátkých vstupů do zákulisí tak Ashby divákovi výmluvně ilustruje povahy jednotlivých členů skupiny, aniž by přitom padlo jediné slovo nebo proběhl jediný rozhovor. Okamžiky, ve kterých jsou až urputně soustředěni na vystoupení, při němž svou hudbu předvádějí světu, působí mnohdy až překvapivě intimně, s čímž kontrastuje dramatičnost, s jakou hrají svou archetypální „roli“ před fanoušky. Prostá kompozice filmu tak dává vyniknout nepřetržitému proudu pozitivní energie, kterou se Rolling Stones daří předávat.

Snímek Let’s Spend the Night Together se nesnaží o žádný historický přehled vývoje kapely. Vystačí si s minimem prostředků a ikonickými ústy Micka Jaggera. A právě v oné prostotě se skrývá to podstatné, esence rokenrolu. 

Soňa Morgenthalová