názevSmrtonosná past
ang. názevDie Hard
režieJohn McTiernan
zeměUSA
rok1988
délka131 min.
IMDB ČSFD Boofi
čas promítání ( celý program )
neděle 14.4 10.00

Smrtonosná past

Pokud budeme uvažovat ve zjednodušující rovině dekádového členění filmové historie, pak tvoří legendární akční snímek Smrtonosná past svého druhu most mezi osmdesátými a devadesátými roky v hollywoodské kinematografii. Na rozdíl od tajného agenta Jamese Bonda v polozapomenutém filmu Povolení zabíjet se ale obyčejnému (nebo spíš „obyčejnému“) policistovi Johnu McClaneovi ze Smrtonosné pasti podařilo tuto rozpolcenost v diváckých očích přestát. Ba co víc, nejen přestát, ale navíc vybudovat ikonickou podobu hrdiny, který sice ještě v duchu osmdesátých let pobíhá v tílku odhalujícím jeho zpocenou muskulaturu a vraždí padouchy, ale zároveň v duchu devadesátých let nepředstavuje nezranitelného svalovce s inteligencí vzdělanějšího komára, nýbrž chytrého chlapa v nezáviděníhodné situaci, který překonává své nepřátele především lstí, každá rána ho bolí, pochybuje o smyslu svého konání a horkotěžko řeší soukromé problémy.

Kombinace výbušného filmu s bungee jumpingem na hasičské hadici, vybuchující výtahovou šachtou a třemi miliardami vystřílených kulek na jedné straně a na druhé straně příběhu o pochybujícím chlapovi s rozkládajícím se manželstvím, který si se slzou na krajíčku vytahuje střepy z nohy… Nesourodost tohoto spojení donutila řadu filmových historiků se nad Smrtonosnou pastí do krve dohadovat, jestli je tohle ještě klasický hollywoodský film s důrazem na vyprávění příběhu, nebo už jde o postklasický hollywoodský film postavený na smysly dráždících atrakcích, které jednoduchý příběh pouze propojuje, podobně jako nit drží pohromadě korálky náhrdelníku. Buďte klidní, nedohodli se dodnes, ale vám to může být úplně fuk.

Smrtonosná past vyvolala řadu napodobenin, od těch nablblejších (Přepadení v Pacifiku) až po bezmála geniální (hongkongský Hard Boiled). Koncept „jeden odvážný chlap v uzavřeném prostoru plném civilistů a padouchů se zbraněmi, které je třeba zabít, a zároveň přežít“ ale nakonec stejně fungoval nejlépe hned napoprvé – a ve vší úctě k padoušskému Alanu Rickmanovi tomu bylo zejména díky Bruci Willisovi v hlavní roli. Ten se přes noc stal z hláškujícího seriálového detektiva prototypem sarkastického akčního hrdiny následující dekády, onoho okouzlujícího „usmívajícího se čuráka“, jehož výhrůžku „ještě jednou a zabiju tě“ byste měli brát zatraceně vážně. A třebaže je nepodstatné, jestli se jmenuje John McClane nebo Joe Hallenbeck, právě John byl první a nevadilo mu ani to, že během svého boje s padouchy pozbyl obuvi.

Radomír D. Kokeš

Visuals and site by