názevLétající Clipper
ang. názevMediterranean Holiday
režieHermann Leitner, Rudolf Nussgruber
zeměSRN
rok1962
délka158 min.
IMDB ČSFD Boofi
čas promítání ( celý program )
neděle 15.4 12.45

Létající Clipper

Plavba krásného trojstěžníku po Středozemním moři zachycená v západoněmeckém dokumentu Létající Clipper – Pod bílými plachtami (1962) znamenala pro mnohé návštěvníky kin šedesátých a sedmdesátých let nezapomenutelný zážitek. Spolu s Kleopatrou (1963) a Bitvou v Ardenách (1965) se film zařadil k mezinárodním hitům své doby. Na krnovském festivalu jde o jeho druhé uvedení.

Létající Clipper měl premiéru v prosinci 1962 v Mnichově a bývá označován za první německý film v 70mm formátu. Natáčel se na zbrusu nové německé kamery MCS70, které se od amerických Todd-AO lišily tím, že díky své menší hmotnosti se s nimi dalo lépe operovat v terénu. Právě tahle flexibilita pohybu se do filmu promítla. Stejnou kamerou se později natáčel například i Černý Tulipán (1964) s Alainem Delonem nebo Old Shatterhand (1964) s Lexem Barkerem.

U mnohých pamětníků Flying Clipper – Traumreise unter weissen Segeln, jak zněl jeho originální název, automaticky vyvolá vzpomínky na vysoké stěžně, po kterých námořníci šplhali, a také na obrovskou americkou letadlovou loď, na níž je jeden clipperský námořník, který dostane akutní zánět slepého střeva, odvezen helikoptérou. Vertikály, horizontály… na plátno se vešlo všechno. Autenticitu zážitku pak ještě posílilo jedno z prvních použití prostorového zvuku.

Ale nešlo jen o moře a lodě. Kapitán Skoglund dá čas od času některým z dvaceti švédských a německých kadetů volno a nechá je, aby se vylodili, prohlédli si památky v přístavních městech i kolem nich, zatancovali si s místními kráskami nebo se projeli po prudkých horských serpentinách. Ve 158 minutách lze vidět snad každé turisticky atraktivní místo Středomoří. Díky velkolepé okružní plavbě se seznámíme s Portugalskem, Jugoslávií, Libanonem, Tureckem, Řeckem, Itálií a Španělskem. Nakonec dojde i na setkání námořníků s knížetem Rainierem a kněžnou Grace Kellyovou v Monaku…

Režiséři Herman Leitner a Rudolf Nussgruber před natáčením využili pomoci slavného rakouského filmaře Karla Hartla, který spolupracoval na pojetí a vzhledu snímku. Jejich nápad se do značné míry shodoval s jiným filmem Windjammer (1958), kde se trojstěžník s mladými norskými kadety místo po Středozemním moři proháněl po Atlantiku a Karibiku. Dokonce svůj film chtěli nazvat Windjammer 2. Spor s britskou společností Cinemiracle International Pictures nakonec producenti z M.C.S. – Film K.G. prohráli a snímek museli přejmenovat.

To ale několikaletý úspěch Létajícího Clippera, který byl ve Státech promítán jako Meditteranean Holiday, nakonec nijak neovlivnilo. Lidé nebyli fascinováni jen obrazem, zvukem a novou technikou, ale líbila se jim i hudba Riza Ortolaniho (později známého díky soundtrackům k německým a italským westernům, získal rovněž dvě nominace na Oscara) a písně nazpívané jeho manželkou Katynou Ranieri, kterou už předtím znali z hudebních motivů ve Felliniho filmech.

Jedním z nedostatků může být snad jen jeho přetížený děj, ve kterém tvůrci chtěli ukázat, že všude byli, všechny potkali a všechno zažili. Tyto aspekty, spolu s komentářem, který ne každému přijde vtipný, se naštěstí dají díky podmanivé vizuální kráse snímku snadno potlačit.

Jana Vlasáková

Visuals and site by